Nikol Pašinjan

Nikol Pašinjan
Nikol Pašinjan (31. ledna 2019)
Nikol Pašinjan (31. ledna 2019)

Předseda vlády Arménie
Úřadující
Ve funkci od:
8. května 2018
Prezident Armen Sarkisjan
Předchůdce Karen Karapetjan

Poslanec Národního shromáždění Arménie
Ve funkci:
18. května 2017 – 8. května 2018
Ve funkci:
6. května 2012 – 18. května 2017
Stranická příslušnost
Členství Armenian National Congress (2008–2012)
Impeachment Union
Civil Contract
Way Out Alliance
My Step Alliance (od 2018)

Narození 1. června 1975 (45 let)
Ijevan
Národnost Arméni
Choť Anna Hakobyan
Alma mater Jerevanská státní univerzita (1991–1995)
Profese politik, novinář, spisovatel a aktivista
Náboženství křesťanství
Podpis Nikol Pašinjan, podpis
Webová stránka www.primeminister.am
Commons Nikol Pashinyan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikol Pašinjan (arménsky Նիկոլ Փաշինյան; * 1. června 1975, Ijevan, Arménie) je od května 2018 premiérem Arménie. Dříve pracoval jako novinář.

Život

Mládí

Narodil se 1. června 1975 ve měste Ijevan. Jméno dostal po svém dědovi z otcovy strany - po vojákovi Rudé armády, který zahynul na kavkazské frontě v roce 1943, během Velké vlastenecké války.[1] Jeho otec Vova Pašinjan pracoval jako učitel tělesné výchovy a fotbalový trenér.[2] Jeho matka Světlana Pašinjan zemřela v roce 1987, když mu bylo jen 12 let. Vychovával ho jeho nevlastní matka Erjanik Čibuchčjan, která byla druhou manželkou jeho otce.[3][4] Má dva starší bratry - Armena a Artaka, kteří oba sloužili v armádě, proto Nikol Pašinjan jako třetí syn nemusel narukovat do armády.[5][6]

Během roku 1988 v rámci tzv. karabachského hnutí, vedl školní stávky, pochody a demonstrace za připojení Náhorního Karabachu k Arménii.[7]

Počátkem 90. let se přestěhoval do Jerevanu, kde zahájil studium žurnalistiky, školu však nedokončil. Koncem téhož desetiletí nicméně založil noviny Hajkakan Žamanak (Armenian Time), které se později staly nejprodávanějšími v zemi.

V prezidentské volbě roku 2008 podporoval Levona Ter-Petrosjana, kterého však porazil Serž Sarkisjan. Poté došlo k protestům, k nimž se přidaly násilnosti. Osm lidí bylo zabito. Pašinjan, po kterém kvůli organizaci protestů pátrala policie, se proto skrýval. Sám se přihlásil policii až v červenci 2009 poté, co byla vyhlášena amnestie.

V květnu 2012 byl Pašinjan zvolen do arménského parlamentu.

Premiérem Arménie

Pašinjan se podílel na organizaci protestů proti koncentraci moci ze strany bývalého prezidenta a premiéra Sarkisjana také na jaře 2018. Spolu s dalšími opozičníky byl na jeden den zatčen.[8]

Když Sarkisjan po šesti dnech ve funkci předsedy vlády pod tlakem masových protestů rezignoval, stal se kandidátem na premiéra Pašinjan. Dne 1. května 2018 ale ještě nebyl zvolen. Stalo se tak na druhý pokus, a to 8. května 2018. Pokud by zvolen nebyl, znamenalo by to pro Arménii předčasné volby.[9]

Pašinjan považuje za své priority upevňování vztahů s Evropskou unií a bezvízový režim s unijními státy. Na blízkých vztazích s Ruskem nehodlá nic měnit. „Vojenské partnerství s Ruskem považujeme za důležitý faktor zajišťující bezpečnost,“ uvedl. Hodlá také usilovat o mezinárodní uznání Náhorně-karabašské republiky.[10]

Dne 16. října 2018 na svou funkci rezignoval; 10. prosince 2018 čekají zemi mimořádné parlamentní volby.[11]

V červnu 2020 u něj byla potvrzena nákaza nemocí Covid-19.[12]

Dne 25. dubna 2021 rezignoval na funkci premiéra Arménie, aby umožnil předčasné parlamentní volby. Ve volbách se znovu chce ucházet o svůj úřad.[13]

Atentát

V listopadu 2004, kdy byl Pašinjan hlavním editorem deníku Hajkakan žamanak, vybuchlo v době jeho obvyklého odjezdu z práce jeho auto, zaparkované před redakcí. Podle Pašinjana za atentátem stál bohatý podnikatel Gagik Carukjan, o kterém noviny negativně referovaly.[14] Podle policie však za výbuch mohla závada autobaterie.[15]

Odkazy

Reference

  1. Prime Minister’s Father Vova Pashinyan: “There are many Nikols in Armenia”. Hetq.am [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Նիկոլ Փաշինյան. «Գուցե իմ ամբողջ կյանքը խենթություն է» - Mediamax.am. web.archive.org [online]. 2018-05-12 [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. 
  3. ԱՐՄԵՆԻԱ, Ժաննա Պողոսյան Sputnik. «Փաշինյան, հյուր ունենք», կամ այց վարչապետի ծնողներին. Sputnik Armenian [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (arménsky) 
  4. Биография премьера Армении Никола Пашиняна. ТАСС [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. 
  5. Ինչ հիմքերով են պարտադիր զինվորական ծառայությունից ազատվել կառավարության անդամները. մաս 1. Hetq.am [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (arménsky) 
  6. Նիկոլ Փաշինյանը բանակում իր չծառայելու մասին. news.am [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (arménsky) 
  7. Արա Բաբլոյանը 10 րոպեով բոյկոտեց նիստը [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (arménsky) 
  8. MATULÍK, Rostislav. Neúnavnému potížistovi se povedl dokonalý úder, teď míří do křesla premiéra Arménie. Kdo je Nikol Pašinjan?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-5-8. Dostupné online. 
  9. Bouřící Arménie má nového premiéra, stal se jím vůdce protestů Pašinjan. iDNES.cz [online]. 2018-5-8. Dostupné online. 
  10. Hrozba hlubší krize zažehnána. Arménským premiérem se stal opoziční lídr Pašinjan. Česká televize [online]. 2018-5-8. Dostupné online. 
  11. ČTK. Arménský premiér Pašinjan rezignoval, zemi čekají předčasné volby. Aktuálně.cz [online]. 2018-10-16. Dostupné online. 
  12. Arménsky premiér Nikol Pašinjan mal pozitívny výsledok testu na koronavírus. Denník N [online]. 2020-06-01 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. Arménský premiér rezignoval, vládu však povede až do červnových voleb. iDNES.cz [online]. 2021-04-25 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  14. KHACHATRIAN, Ruzanna. Newspaper Editor’s Car Blown Up. Armenia Liberty (RFE/RL) [online]. 2004-11-22. Dostupné online. 
  15. AVOYAN, Shakeh. Tycoon Denies Role In Journalist Car Bombing. Armenia Liberty (RFE/RL) [online]. 2004-11-23. Dostupné online. 

Externí odkazy

This page is based on a Wikipedia article written by contributors (read/edit). Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply. Images, videos and audio are available under their respective licenses. Cover photo is available under CC BY 2.0 license.